Švýcarsko je země zaslíbená nejen pro lyžaře, ale také pro cyklisty.
Letošní mistrovství světa cyklistů bylo rozděleno na dvě místa. Závod horských kol se konal ve švýcarském Sainte Cruix a silniční závody se pojedou v srpnu v Rakousku.
Výprava na MS byla ohrožena hned od začátku, neboť komunikace s HZS MSK vyšla naprázdno a pánové z kraje nás sebou nevzali ač měli místo a peníze na cestu i ubytování a volné místa.
Přesto jsme se nevzdali a obrátili se na starostu SDH pana Josefa Pudicha a s jeho pomocí jsme získali příspěvek na naši cestu a zbytek jsme si doložili a doufali, že se nám to vrátí formou dobrých výsledků.
Vyjížděli jsme v noci ve středu 25.6. v 22hod. z Ostravy za deště. Byl to však dobrý tah, protože provoz na dálnici začínal slábnout a po půlnoci jsme již frčeli bez jakýchkoliv problémů kolem Prahy na Plzeň a dále k hranicím na Rozvadov. Sice stále pršelo a voda ve vyjetých kolejích naši skvělé dálnice nám neumožňila jet rychleji, ale to nám nevadilo, střídali jsme se za volantem a drželi dobrý průměr jak rychlosti tak spotřeby.
Cesta dále vedla přes Německo kolem Norinberku a Manhaimu. Tady už nepršelo a cesta byla o dost lepší. Pokračovali jsme na Štrasburk a Basilej. Tady jsme se rozhodli sjet z dálnice a přes francouzké území si to namířili kolem jezera Lac de Neuchatel do našeho cíle. V závěru cesty jsme trošku bloudili, protože nás mapa směrovala na cestu, která ještě nebyla vybudovaná a tak jsme si popovídali s místními horaly, kteří nás navedli správným směrem a po 16 hodinách a 1380 km jsme dojeli do cíle.
Městečko Sainte-Croix nás přivítalo se sluncem nad hlavou.
Je to lyžařské středisko položené ve výšce 1315m.n.m. Na okraji městečka jsou vybudované sjezdovky a běžecké okruhy.
Zaparkovali jsme u sportovní víceúčelové haly a jeli se na kolech trošku protáhnout a také shánět nějaké ubytování, které jsme neměli předem zajištěné. Dostali jsme se až na druhý konec městečka, kde se vše chystalo pro cyklisty. Organizátoři pilně pracovali v místě startu a cíle a tak jsme se s nimi domluvili na nocleh, který jsme pak měli hned u trati. Ubytovali jsme se v horské lyžařské ubytovně, kde bylo také zázemí pro výdej čísel, kuchyně, úschovna kol a další. To už bylo k večeru a tak jsme povečeřeli a ještě stačili vyzdvednout svá čísla na závod a šupky se pořádně vyspat.
Páteční ráno nás vítalo sluníčkem a někteří jezdci si již projížděli trať. Tak jsme se také přidali a dvakrát si objeli celý okruh, některé pasáže pak víckrát, aby jsme našli tu správnou stopu pro rychlou jízdu. Okruh měřil 8km a převýšení na jeden okruh bylo 250m. Trať byla hezká, ale hodně těžká svými stoupáními a technickými úseky. V lese byly překážky v podobě useknutých břehů se skoky, jízda po velkých kamenech, kořeny a také klopené zatáčky. Stoupání vedla jak po šotolině tak lesními i lučními cestičkami. Po rovině se jelo pouze v prostoru startu a cíle a chvíli při průjezdu přes pastviny, kde se pásly krávy. V polovině trati nás také čekal velký dřevěný most, který vybudovali pořádající hasiči z kulatin. Byl pěkně šikmý a sjezd z něj prudký. Překlenul cestu, která vedla k parkovišti pro závodníky. Tam už stály karavany hlavně francouzů, kteří tam byli již několik dní.
Po projetí okruhu jsme ještě vyjeli do okolí a pak už kontrola kol a příprava na sobotní závod.
Závod v Semetíně 28.6. se konal jako finálový závod prestižního 4-dílného seriálu Valašského poháru.
Jako vždy byla konkurence bohatá. Seriálu se totiž účastní jak řada závodníků bojující o přední místa v Českém poháru, tak i několik známých slovenských týmů.
Závod v Semetíně je opravdu krásným (byť náročným) závodem v mnoha ohledech má parametry závodů Českého poháru a organizátorům patří velké uznání. Všem Valašský pohár doporučujeme.
V kategorii starších žákyň jsme měli jedinou zástupkyni - Báru Seberovou. Ta měla (s ohledem na úraz a několikaměsíční rekonvalescenci) start v tomto seriálu ztížený, protože do poháru naskočila 6.místem v podstatě hned po ukončení rehabilitace bez zvláštního tréninku.
Kategorii st.žákyň opanovala hlavní kandidátka na titul mistryně republiky - zkušená Monika Kučerová. Bára se v seriálu postupně propracovávala následně 3. a pak 2. místem, takže finálový závod zůstával velice otevřený a mohl výrazně zamíchat konečným pořadím. Bára své největší soupeřky, které ji dříve dvakrát porazily, nechala tentokrát výrazně za sebou a dojela si 2.místem v závodě i na konečné 2.místo v celém seriálu.
Výsledky dalších našich závodníků :
Ml.žáci 8.místo Ondra Holuša.
St.žáci 13.místo Marek Holuša.
Junioři 2.místo Honza Kresta.
Celkové umístění ve Valašském poháru :
Přípravka holky 10.místo Adélka Jančíková.
Ml.žáci 20.místo Ondra Holuša, 22.místo Martin Jančík, 27.místo Jirka Bohdalovský.
St.žáci 23.místo Kuba Říman, 26.místo Marek Holuša, 27.místo Vláďa Mikšaník.
St.žačky 2.místo Barča Seberová.
Kadeti 13.místo Vojta Voznička.
Junioři 6.místo Honza Kresta.
Muži II. 20.místo Jiří Sedláček.
Všichni ostatní závodníci kromě Barči odjeli pouze jeden závod tohoto poháru.
Dlouhá trať 54km
Muži 18-29 let 1.místo Roman Kubica.
Krátká trať 27km
Kluci 15-17 let 2.místo Vláďa Mikšaník, 4.místo Vojta Voznička.
Muži 30-39 let 7.místo Radim Bernold.
Muži 50-59 let 2.místo Mirek Rupa.
Muži nad 60 let 2.místo Jiří Keclík.
Holky 15-17 let 2.místo Barča Seberová.
Ženy +40 let 1.místo Zuzana Mikšaníková.
Dětský závod : holky 7let 2.místo Dominika Rupová.
Kluci 10 let 1.místo Ondra Holuša, 3.místo Martin Jančík, 5.místo jiří Bohdalovský.
Kluci 13 let 3.místo Denis Ludvík.
VC Žďárná MTB 28.6.
Dětem začaly prázdniny, ale jsou i tací, kteří nelení a závodí i o prázdninách. Mezi ně patří Vláďa Mikšaník a Vojta Voznička.
Kluci se v pátek domluvili a v sobotu jsme "červeným taxi" vyrazili do 150 km vzdálené obce Žďárná, ve které se konal 4. závod Drahanské vrchoviny. Myslím, že kluci už na jednom závodě v Benešově byli. Oba kluci jeli nejdelší okruh, 3 300 m. Vláďa, jako starší žák, musel odjet 3 okruhy. Vojta, jako kadet, okruhy 4.
Na start se postavilo 10 starších žáků, převážně z okolních týmů a klubů a 7 kadetů. Trať nebyla, podle kluků, tolik technická jako v Benešově, ale nějaká technika tam k okukování byla a to především 4 klády, na kterých byli oba naši kluci nejlepší.
Všichni klády lízali, jen oni je krásně skákali. Trochu nebezpečný byl kratičký úsek tratě se štěrkem a prudkou levotočivou zatáčkou, na kterém si museli dát pozor méně zkušení jezdci. Trať byla hodně silová, kdo si dobře rozložil své aktuální fyzické schopnosti, tak mohl být spokojen.
Vláďa dojel na krásném 2. místě se ztrátou 22 sekund za Štěpánem Stloukalem z ACT Lerak. Vojta dojel také na medailovém umístění, obsadil 3. místo se ztrátou 54 sekund za druhým Kučerou Michalem z MRX Teamu.
Potěšilo nás, když jsme nečekaně potkali před startem další 2 členy našeho týmu a to Romana Kubicu a Jirku Keislera. Tihle 2 eliťáci objeli kol 7. Oba podali dobrý výkon, Roman o něco lepší, je přece starší a zkušenější a i když mu v závodě spadl řetěz, dostal stříbrnou placku. Jiří pak obsadil 9.místo.
S mástry pak nakonec vyrazily na trať i 2 mamky. Takže komu se nelení, tomu se i o prázdninách zelení.
A já dodám že v ženách vybojovala 2.místo autorka článečku. Gratulace !!
Mládež závodila dopoledne v parku areálu restaurace Na střelnici a naši závodníci sbírali cenné kovy.
Mezi nejladšími děvčaty vybojovala 2.místo Dominika Rupová. Adélka Jančíková se sice po startu zapletla do kolize několika jezdců, ale dojela do cíle.
V kat.ml.žáků došlo hned po startu také ke kolizi a odnesl to Ondra Voznička, který pak dojel hodně vzadu. Dařilo se však ostatním. Ondra Holuša konečně našlápnul hned po výstřelu a už nedal nikomu šanci. Vyhrál stylem start-cíl ! Na 3.místě pak dojel Martin Jančík, 5.místo vybojoval Jirka Bohdalovský.
V kat.st.žáků přidal Denis Ludvík 3.místo.
Dospěláci pak startovali ve 13 hodin na náměstí v Bílovci. Byly přichystány dvě délky tratí a to 25Km a 54Km.
Na dlouhé trati si skvěle vedl Roman Kubica a dojel na 2.místě !
Další výsledky až po zveřejnění.
Kdo nemá dopravu hlaste se.
Počasí přálo a jelo se za sucha a tepla. Startovalo se u zimního stadiónu a po krátkém asfaltovém nájezdu se začalo stoupat do NEBE, kde tepovka vyletěla na maximum. Několika serpentýnami se závodníci dostali k místu, kde se mohli rozhodnout běžet, nebo to prudké místo objet, ale objížďka byla delší a pomalejší. Poté následoval prudký sjezd s několika kládami a dále po okruhu za stálého střídání nahoru a dolů, kde se nedalo vůbec odpočívat.
Žactvo mělo tento okruh zkrácený.
V kat.žaček nás mezi třiceti startujícími zastupovala Barča Seberová a z posledního místa na startu se prodrala na skvělé 10.místo!! když na vítězku ztratila 2:08 min.
Ve stejné kat.chlapců skončil na 19.místě Jakub Říman.
Další náš zástupce v kat.kadetů Vojta Voznička skončil na 38.místě.
V juniorech pak Honza Kresta na 32.místě.
Mezi ženami Pavlína Maráčková 22.místo.
Smolný den měl Roman Kubica, když těsně před startem zjistil defekt na předním kole. Bohužel na jeho rozměr 29" a velký brzdový kotouč jsem nesehnal rezervní kolo a tak odstartoval s ucházejícím kolem. Objel však jen jeden okruh a závod musel vzdát.
Jinak jsme měli možnost sledovat v kat. muži elite také nestárnoucí hvězdu bajkerského nebe francouze Miguela Martinéze olympijského vítěze a mistra světa, který dokázal porazit všechny své konkurenty. Bylo se na co dívat.