Aktuality

Výsledky :
Junioři 3.Jančík Martin.
Masters 45-54 7.Jančík Martin st.
Masters 55-64 3.Žarlok Zdeněk.

Jednou jsme v této lokalitě už závodili, ale trať byla tentokráte zcela jiná a podstatně těžší. Nejenom tím, že bylo blátivo, ale dlouhým stoupáním od řeky místa startu do zámeckého parku. Tady to bylo o síle, převodech a tady se rozhodovalo. Letos jsme bohužel nezískali ani jeden titul. Pavlína ležela doma s antibiotiky a v kat. 50-59 let obsadil Ivo 2.místo. V kat. 60 a více pak Jirka vybojoval 3. místo a Zdeněk 5.místo.
Do Ostravy však putuje jeden titul mistra ČR a to do MaxCursoru v kat.ženy 40-49 let, který získala naše bývalá členka Šárka Chmurová. Gratulujeme !

Trať skoro stejná jako minulé ročníky a počasí příznivější, které přilákalo i bajkery a závodníky z Polska. Orginální ceny pro vítěze v podobě kol na kamenném podstavci jistě potěšili všechny vítěze.
Naše výsledky :
Junioři 3.Jančík Martin.
Masters 45-54 3.Kovářík Ivo, 7.Jančík Martin st.
Masters 55-64 1.Sedláček Jiří, 7.Kowalczyk Mariusz, 10.Žarlok Zdeněk.

Start mé kategorie bývá v 10 hodin a tak je to o vstávání, je třeba vyjet tak, aby byla i časová rezerva na objížďky či jiné silniční problémy a abych si stihl aspoň jednou projet trať.
Závodní trasa byla postavena kousek vedle hlavní cesty a namotaná kolem sportovního kompletu a tenisových kurtů. Start byl mírně do kopce po asfaltu a odbočovalo se vlevo mezi domky a hned první pasáž v terénu byla písková. Těch pískových úseků bylo na trati několik, ale s trochou štěstí se daly všechny jezdit.
Kupodivu mě po sobotním závodě nebolely nohy a tak jsem se do toho opřel hned od startu a začal svým soupeřům odjíždět. Náskok jsem postupně zvyšoval a za skvělé atmosféry povzbuzujících fanoušků i znovu příjemného počasí jsem si dojel pro další vítězství v Polském poháru.

Závodu se zúčastnili také závodníci ACK Stará Ves nad Ondřejnicí a vítězství si na své konto připsal náš bývalý člen Marek Majdanics v kat.kadetů, který převálcoval své soupeře rozdílem třídy.

Závodilo se v centru městečka v místním parku a přilehlém lesíku, kde byl součástí také amfiteátr v kterém pak proběhlo vyhlašování vítězů.
Trať byla technická s jedním pískovým úsekem, schody a překážkami a velmi rychlá. Po nájezdu jsem byl na třetím místě a hlídal si soupeře. V závěru druhého okruhu po pádu vedoucího jezdce, který mě přibrzdil jsem si musel dojíždět Waldemara Banasinskeho, který začal ujíždět. Pak vzájemnou spoluprací jsme se vzdálili ostatním závodníkům. V předposledním okruhu jsem zkusil zrychlit v úseku, kde to nejvíc hrkalo a vypracoval jsem si mírný náskok, který jsem udržel až do cíle.
Vyhlašování proběhlo za velkého zájmu diváků a se sluníčkem nad hlavou.

Ačkoli jsme se vrátili z ME domů v noci kolem třetí hodiny nenechali jsme si tento závod ujít. Je to doma a to je povinnost. Pár hodin v posteli a hurá na start.

Trať byla připravená a vyježděná, protože den před se tu jel závod ČP másters. Mírně blátivá trať dala zabrat všem závodícím.

Výsledky našich borců :
Kadeti 15.Voznička Ondřej.
Junioři 6.Jančík Martin.
Masters 45-54 2.Kovářík Ivo, 11.Jančík Martin.
Masters 55-64 2.Sedláček Jiří, 5.Kowalczyk Mariusz.

Druhý den v Rossmalenu v místě konání ME v cyklokrose v areálu "Autotron" trošku přituhlo. Po ránu byla lehce námraza, ale do doby startu první kategorie se teplota vyšplhala na solidních 8°C.

Na pořadu dne byly kategorie žen a mladších kat. mástrů. Na startu jsme měli Pavlínu. Ta odstartovala velmi dobře a na překážkách byla jako třetí s minimálním odstupem na první dvě závodnice. Já se věnoval focení a chodil po trati. Než jsem se přesunul do nejvzdálenější části tratě zjistil jsem, že Pavlína jezdí jako čtvrtá už s velkým odstupem na umístění na bednu. Něco se muselo stát. Kluci byli připraveni v depu, ale Pavlína kolo neměnila takže technický problém to nebyl. Po dojezdu do cíle, kdy zůstala na bramborovém umístění jsem se dozvěděl, že na překážkách jí sklouzla noha a nepříjemně si natáhla svaly na pravé noze. Toto bolestivé zranění jí nedovolilo jet na plný výkon a byla ráda, že svůj závod dokončila. Přesto je tento výsledek velmi dobrý.

Závodění pak pokračovalo a my jsme sledovali a povzbuzovali naše závodníky.
Titul mistra Evropy tak získal ve své kategorii jediný z Čechů a to Ondra Zelený v kat. 35-39 let.
Titul mistra Evropy získal také nám dobře známý Slovenský reprezentant Milan Barény v kat 40-44 let.

V odpoledních hodinách jsme vyráželi na cestu domů a po prostřídání se za volantem jsme bezpečně dorazili do Ostravy v 03 hodiny.

Pátek a sobota patřila kategoriím másters a v neděli na stejné trati bojovala elita.

Ale pěkně popořádku.
Již měsíc dopředu jsme se domluvili - Ivo Kovářik, Zdeněk Žarlok, Pavlína Maráčková a já, že na "evropu" pojedeme. Poslal jsem přihlášky, zaplatil startovné a zajistil ubytování v nedalekém městečku Hedel v penziónu Herberg De Zwaan.

Vyrazili jsme ve středu ráno a přes Polsko a Německo jsme za 14 hodin dorazili do místa ubytování.
Čtvrteční den byl vyhrazen obhlídce trati a tréninku na ní. Jeli jsme tam samozřejmě na kolech, ale než jsme to našli najeli jsme si pár kiláčků navíc. V místě závodu bylo již vše připravené. Celý areál "Autotron" je uměle vybudovaný a slouží pro pořádání cyklokrosu a z druhé půlky pro motoristy, kteří tam mají vybudovaný areál smyků.
Tréninkově jsme jezdili asi 1,5 hodiny po trati a zkoušeli si některé úseky, hlavně písečné, najet. Během té doby jsme potkali spoustu kamarádů, kteří již také trénovali. Mezi nimi byl také náš odchovanec a nyní reprezentant kat. U23 Jakub Říman s ostatními reproši. Po odtrénování jsme se na kolech vrátili na ubytování dali se do "gala" a jeli si pro čísla a na večeři.

V pátek ráno bylo těsně nad nulou, ale během doby než jsme se postavili na start se oteplilo na 10-12°C a sluníčko jsme měli nad hlavou. Jako první se na start postavili Zdeněk a Jirka v kat. 60-64 let a v dalším startu Ivo v kat.50-54 let.
Krátká startovací rovinka nás navedla do levotočivé zatáčky a hned první nadjezd, rampa, dvě kličky a dvojpřekážka. Start se mi povedl a protlačil jsem se na třetí pozici. Tu jsem držel až do prvního písku, kde šel jeden soupeř přede mě, ale stále jsme byli těsně za sebou, skupinka asi 10 závodníků, v které byl také Karel Krejčí další český reprezentant. Po písku následovaly dva krátké, ale prudké výjezdy a šlo se do lesíku. Po průjezdu lesíkem jsme šli na výjezd, který měl sjezd v písku, jedna ze záludností tratě. Následovali krátké schody, kličky kolem tenisových kurtů a dlouhá rovina směrem k cíli. Spolu s Karlem jsme pak stíhali soupeře, ale letos jsme na medaile nedosáhli. Karel skončil na 7.místě a já hned za ním na 8.místě, Zdeněk pak na 16.místě.